- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 05. června 2023
- 10:07
V červnu pozorujte Venuši a Mars, budou dobře viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44
Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá dle webu Astrofyzikální proGResy plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.
Dvě planety ve hvězdných „Jesličkách“
Do hvězdokupy se nejprve bude promítat oranžová planeta Mars, která se nejblíže k jejímu středu nachází již od 2. června 2023 a vizuálně při pohledu malým dalekohledem s kupou „splyne“. V té době má Mars jasnost -1,5 magnitudy a je tedy velmi jasným objektem viditelným i z měst. Při pohledu očima se bude zdát, že planetu obklopuje mnoho „malých hvězdiček“.
Zajímavá situace se odehraje 9. června, kdy kupu budou z obou stran symetricky doplňovat Mars (z východu) a jasná Venuše (ze západu), obě planety přitom najdeme přibližně 3,5° od centra kupy, každou na jiné straně. Mimořádně jasná Venuše se pak octne necelý stupeň nad centrem kupy 13. června 2023.
Celé vzájemné přibližování obou planet s Jesličkami bude možné vyhlížet každý červnový večer v pozdních nočních hodinách, okolo 22:30 SELČ, velmi nízko nad severozápadním obzorem. Je tedy potřeba sledovat z míst s dokonale odkrytým obzorem. V té době také už mohou být viditelné noční svítící oblaky, půjde tak o velmi zajímavé fotogenické období.
V červnu a v červenci 2023 bude opět v možné vyhlížet mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2023 vysoká (maximum se očekává v roce 2025), vysoké vrstvy zemské atmosféry budou mít méně stabilní podmínky, což může zapříčinit menší výskyt NLC než v minulých letech. I tak by se podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří, tedy ve výšce okolo 85 kilometrů, mohly občas vzniknout.
Oblaky jsou pozorovatelné ve zmíněných měsících mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou, a to vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Jejich zář je způsobena Sluncem, který je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu (zatímco samo se nachází ve výšce mezi 6 a 16 stupni pod obzorem). Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu majestátní divadlo.
Zdroj: Astrofyzikální proGResy z Opavy
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email