Letošní rok přinese firmám řadu daňových novinek, někdy ovšem i zvýšení administrativy

Cílem změn by mělo být zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, například část podniků se nově vyhne povinnému auditu či firmy ještě více ušetří na nákladech při inovacích. Sníží se také počet formulářů, které zaměstnavatelé povinně zasílají na úřady. Počáteční fáze nové úpravy však bude často znamenat zvýšenou administrativu.

Zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele je záměrem nového zákona o tzv. jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatelé nebudou podávat cca 25 různých hlášení, ale jen jedno souhrnné a pouze jednomu úřadu, tedy České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zároveň se nicméně rozšiřuje rozsah údajů, které bude nutné o zaměstnancích sbírat a pravidelně hlásit a v úvodní fázi projektu se dá očekávat významná administrativní zátěž v nastavování příslušných interních procesů a úprav mzdových softwarů.

Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění

Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.

Související

Martin Pokorný

Jak poznat podle odborníků podvodnou zprávu v…

Lukáš Bauer

„Ajťáci“ v Česku stále chybí. Trh zachraňují…

Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou a prakticky část z ní nahrazují.

Podpora inovací

Firmy od počátku roku 2026 získají možnost odečíst si náklady na výzkum a vývoj od základu daně až do výše 150 % uznatelných nákladů do částky 50 milionů Kč (za jedno zdaňovací období) a 100 % nákladů nad tento limit. Výsledkem je citelné snížení daně z příjmů. To může být zajímavým stimulem pro malé a střední podniky.

Princip odpočtu je jednoduchý. Firma si může náklady na výzkum a vývoj odečíst od základu daně dvakrát. Jednou jako běžné náklady, podruhé jako zvláštní daňovou úlevu. Typicky se takto uplatňují osobní náklady na zaměstnance, odpisy dlouhodobého majetku, materiál nebo energie spotřebované na projekt.

Povinnému auditu bude podléhat méně firem

Povinný audit se bude týkat firem, které dva roky po sobě překročí alespoň dvě ze tří následujících hranic: roční obrat 240 milionů Kč (dříve 80 milionů Kč), hodnotu aktiv 120 milionů Kč (dříve 40 milionů Kč) anebo počet zaměstnanců větší než 50 (nemění se).

Doposud platilo, že pro akciové společnosti bylo povinné provést audit již při překročení jednoho z kritérií, zatímco ostatní typy firem musely překročit dvě z těchto kritérií, přičemž samotné limity byly navíc nižší.

Ministerstvo financí odhaduje, že počet povinně auditovaných firem klesne přibližně z 20 tisíc na 10 tisíc. Podle ministerstva má tento krok zjednodušit podnikům život a snížit jejich administrativní zátěž.

Příspěvek na penzijní připojištění

Od ledna vstoupil v platnost také zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).

Hlášení pracovních úrazů jen elektronicky

Pracovní úrazy musí nově zaměstnavatel hlásit povinně jen elektronicky, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Vyjma lehkých úrazů musí být provedeno ohlášení úrazu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů. Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance po dobu 10 let.

Zdroj: Ministerstvo financí, Česká správa sociálního zabezpečení