Dostupnost bydlení se zhoršuje, v Praze dlouhodobě chybí až sto tisíc bytů

Průměrná nabídková cena nového bytu v Praze dosáhla 6 121 EUR za metr čtvereční / Pixabay
Odborníci se v debatě o bydlení v Praze a i obecně v Česku často soustředí na aktuální ceny bytů a nájmů. Skutečný problém je ale podle některých expertů hlubší. Hlavní město dlouhodobě nedoplňuje bytový fond tempem, které by odpovídalo jeho růstu, změnám ve struktuře domácností a poptávce po bydlení. Podle některých odhadů v Praze dlouhodobě chybí až sto tisíc bytů.

Srovnání s Helsinkami a Varšavou ukazuje, že města, která chtějí udržet bydlení dostupné pro širší část obyvatel, nemohou spoléhat na dílčí zásahy. Potřebují stabilní výstavbu, předvídatelné povolování a schopnost plánovat s několikaletým předstihem.

Projekt "Pražské bydlení pod lupou" pracuje se srovnáním právě s Helsinkami a Varšavou proto, že obě města nabízejí pro Prahu užitečný kontrast. Helsinky ukazují zkušenost města, které v minulých letech dokázalo stavět výrazně více a tím alespoň částečně brzdit tlak na ceny a nájmy.

Varšava je naopak rychle rostoucí středoevropská metropole s vysokou stavební aktivitou, ale také s velmi silným růstem cen. Ani jedno město není jednoduchým vzorem k okopírování. Obě ale ukazují, že bez dostatečné nabídky se dostupnost bydlení zhoršuje a že reakce trhu přichází vždy se zpožděním.

Byt v Praze za 15 hrubých ročních mezd

Podle Deloitte Property Indexu 2025 se Praha v roce 2024 cenou nových bytů téměř vyrovnala Helsinkám. Průměrná nabídková cena nového bytu v Praze dosáhla 6 121 EUR za metr čtvereční, v Helsinkách 6 162 EUR. Rozdíl je však v dostupnosti vůči příjmům.

Na pořízení bytu o velikosti 70 metrů čtverečních bylo v Praze v roce 2024 potřeba přibližně 15 hrubých ročních mezd, zatímco ve Varšavě 9,7 a v Helsinkách přibližně 9,1. V roce 2026 se nůžky ještě více rozevřely: v Praze je na stejný byt potřeba už zhruba 16 ročních mezd, zatímco ve Varšavě potřebná částka naopak klesla na přibližně 9,2 mzdy. Méně dostupné bydlení než Praha mělo v roce 2024 už jen Amsterdam a Atény.

Zajímavý obrázek dává i srovnání nájmů, kde je pořadí obrácené. Průměrné nájemné v Praze vychází na 16,5 EUR za metr čtvereční měsíčně, ve Varšavě je to 17,9 EUR a v Helsinkách 22,3 EUR. Praha tak zůstává v nájmech ze všech tří měst nejlevnější, ukazuje se ale, že čím dál víc lidí je do nájemního bydlení tlačeno právě proto, že vlastní bydlení se stává obtížně dosažitelným.

Pomalá výstavba

Rozdíl mezi Prahou, Helsinkami a Varšavou je dobře patrný na kapacitě výstavby. Praha v roce 2024 podle ČSÚ zahájila výstavbu 8 191 nových bytů (meziročně o 43,2 % více) a dokončila jich 6 511, tedy přibližně 4,6 bytu na 1 000 obyvatel – šlo o vůbec největší výstavbu ze všech českých krajů.

Helsinky dokončily 4 061 bytů (asi 5,9 bytu na 1 000 obyvatel), výrazně méně, než byl jejich cíl sedmi tisíc bytů; na trh zde stále dopadá ekonomická nejistota a slabší spotřebitelská důvěra. Varšava dokončila 14 094 bytů, tedy zhruba 7,6 bytu na 1 000 obyvatel, i zde ale objem meziročně klesl a poptávka nadále převyšuje nabídku.

I při zohlednění rozdílné velikosti měst tak Praha ze srovnání vychází nejslaběji. Tato čísla jsou důležitá i proto, že bytová výstavba nereaguje na poptávku okamžitě. Byty, které dnes na trhu chybí, jsou často důsledkem povolení, plánů a rozhodnutí starých mnoho let.

Podle ČSÚ bylo v Praze v roce 2025 zahájeno 7 380 bytů a dokončeno 5 303 bytů, tedy méně, než kolik město podle svých strategických dokumentů dlouhodobě potřebuje. Strategie rozvoje bydlení hlavního města Prahy pracuje s cílem stavět zhruba 9 000 až 10 000 bytů ročně, ten se přitom podle dostupných dat nepodařilo naplnit ani jednou za posledních nejméně 20 let.

Zdroj: ČSÚ, Pražské bydlení pod lupou

#bydlení #dostupnost #Praha #trh #cena

Mohlo by vás zajímat

Reklama