Transparentní odměňování má v Česku zpoždění, firmám hrozí pokuty i doplacení mezd

Pokud firmy nová pravidla podcení, vystavují se citelným postihům / Pixabay
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.

Původní termín pro přenesení směrnice do českého práva uplynul 7. června 2026, finální tuzemská legislativa je však stále v procesu projednávání. Podle aktuálního vládního návrhu se účinnost prvních ostrých povinností posouvá na 1. ledna 2027.

Firmy, které dosud spoléhaly na historické anomálie či individuální mzdové výjimky, tak mají poslední měsíce na přípravu. V opačném případě jim hrozí podle nových evropských pravidel pro transparentní odměňování milionové sankce i riziko zpětného doplacení mezd.

V první vlně, která by měla vstoupit v platnost se začátkem příštího roku, půjde dle dostupného návrhu zejména o povinnost informovat uchazeče o minimální výši odměny ještě před zahájením jednání o pracovní smlouvě a o povinnost vytvořit transparentní systém odměňování.

Další informační povinnosti vůči zaměstnancům a správním orgánům mají nabýt účinnosti od 1. ledna 2028, přičemž první vlna reportingu se bude týkat zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci a bude pracovat s údaji za rok 2027.

Pokuty až do milionu korun

Pokud firmy nová pravidla podcení, vystavují se citelným postihům. Za ta nejzávažnější porušení, například nevytvoření zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, může být podle návrhu uložena pokuta až do 1 000 000 Kč. U dalších porušení v oblasti transparentnosti počítá návrh s pokutami až do výše 400 000 Kč.

Mnohem zásadnější finanční dopad však může mít případný prohraný pracovněprávní spor. V případě soudního sporu s dotčeným zaměstnancem totiž hrozí, že zaměstnavateli bude uložena povinnost dorovnat rozdíl v odměně, a to včetně všech zákonných odvodů.

Samotné zjištění zaměstnance, že bere méně než jeho kolega, ale automaticky neznamená povinnost mzdu dorovnat. Rozhodující je, zda jde o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a zda lze rozdíl odůvodnit na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií, jako jsou výkon nebo schopnosti.

Doložky mzdového tajemství skončily

Mnoho firem se mylně domnívá, že zákaz mzdového tajemství přinese až projednávaný transpoziční zákon. Ve skutečnosti však doložky mlčenlivosti v pracovních smlouvách ztratily právní váhu už dříve. Tuto novinku přinesla již flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025. Výslovně zakázala zaměstnavatelům omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jejich mzdy, platu nebo odměny.

Pokud firemní dokumentace tato ustanovení stále obsahuje, doporučuje se z praktického hlediska zavedení interních předpisů, které uplatňování doložek vyloučí, aby nebylo nutné narychlo měnit desítky existujících smluv.

Zdroj: Eurostat, European Commission

#práce #odměňování #EU #gender #pokuta

Mohlo by vás zajímat

Reklama