Evropské satelity v ohrožení. Rusko přesouvá hybridní válku do vesmíru

Počet incidentů „nepřátelských“ aktivit ve vesmíru narůstá / NASA
V době, kdy jsou vyspělé státy stále více závislé na satelitech, určených pro komunikaci, navigaci, zpravodajství i strategické vojenské velení, se stává vesmír novým bojištěm, kde se prolínají technologie, geopolitika a bezpečnost.

Podle informací několika nezávislých odborníků se ruské vesmírné aktivity stále častěji zaměřují na satelity provozované Evropskou unií a jejími spojenci, což vyvolává obavy ze špehování i potenciálních útoků přímo ve vesmíru.

Evropští představitelé i západní média upozorňují, že dva ruské satelity, Luch-1 a Luch-2, byly několikrát spatřeny ve velmi blízkém okolí několika evropských geostacionárních družic. Tyto objekty údajně sledovaly komunikaci z alespoň 17 evropských satelitů, což poskytuje Rusku příležitost získat citlivá data.

Takové blízké přiblížení není na oběžné dráze běžné, mohlo by to umožnit nejen sledování, ale i potenciální manipulaci, například změnu dráhy satelitu nebo i jeho poškození. V zahuštěném prostoru geostacionární oběžné dráhy by i malé vychýlení nějakého satelitu mohlo mít dalekosáhlé následky pro navigaci, komunikaci nebo vojenské systémy.

Hra hybridních hrozeb

Tento druh manévrování spojuje ruské vesmírné aktivity s tzv. hybridní válkou, tedy strategií, která využívá široké spektrum nástrojů, od kybernetických útoků až po narušování infrastruktury západních států bez formálního vyhlášení války.

Francouzské armádní velení například varovalo, že počet incidentů „nepřátelských“ aktivit ve vesmíru narůstá, a že kromě rušení signálů může jít i o lasery, kyberútoky a další technologie, které ohrožují satelitní systémy důležité pro ekonomiku i národní bezpečnost.

Rusko vše popírá

Moskva tvrdí, že neútočí na satelity jiných států, a popisuje své aktivity jako čistě monitorovací. Kritici to však považují za nedostatečné vysvětlení a poukazují na různé testy a vybavení, které by mohlo být využitelné i ve vojenském kontextu.

Satelity dnes nejsou jen špičkovou technologií, jsou páteří moderní civilizace od GPS, mobilních sítí a navigace až po bankovní transakce, využívají se v meteorologii, zemědělství, zpravodajství i v rámci velení ozbrojených sil. Jediný dobře cílený zásah může zcela ochromit klíčové systémy. Někteří vojenští experti proto označují satelitní infrastrukturu za „Achillovu patu“ moderních států, protože jakmile selže, dopad bude okamžitý a rozsáhlý.

Evropa plánuje masivní investice

Evropské země a jejich spojenci na tyto hrozby začínají reagovat. Některé státy, například Německo, plánují masivní investice do obranného vesmírného programu, včetně satelitů s lepším zabezpečením, systémů pro sledování pohybu objektů na orbitě a technologií, které by mohly odrazit nebo monitorovat nepřátelské pokusy o narušení.

EU přitom již představila strategii ochrany vesmírných aktivit, včetně investic do rychlého sledování pozic satelitů a identifikace potenciálních hrozeb, což je důležité v době, kdy se provoz na orbitě (aktuálně jde o cca 10 200 satelitů) stává strategickou záležitostí.

Co by útok mohl znamenat v praxi

Kdyby skutečně došlo k aktivnímu útoku, ať už elektronickému, kybernetickému nebo kinetickému, mohlo by to vést k výpadkům navigace, komunikace, satelitní televize i vojenské komunikace. Některé scénáře dokonce hovoří o možnosti, že by satelity mohly být záměrně poškozeny či jejich oběžné dráhy pozměněny, což by vedlo k dlouhodobému chaosu na orbitě a k astronomickým nákladům na náhradu těchto systémů.

Zatím se většina incidentů jeví spíš jako špionáž a rušení než přímé fyzické ničení, ale trend je jasný. Vesmír se stává bojištěm různých hybridních konfliktů.

Zdroj: BBC, Reuters

Mohlo by vás zajímat

Reklama