Češi podporují výstavbu větrných elektráren, požadují ale levnější elektřinu

Větrná energie se v Česku podílí na výrobě elektřiny pouze jedním procentem / Yves Bernardi, Pixabay
Větrné elektrárny mají v Česku podle nového průzkumu až překvapivě silnou podporu. Klíčová podmínka ale zní jasně. Lidé chtějí znát konkrétní přínosy pro svou obec, bez nich se z podpory rychle stává odpor.

Větrná energie má v Česku lepší pověst, než by se mohlo zdát. Podle aktuálního výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů výstavbu větrných elektráren spíše podporuje než odmítá. Zásadní roli ale hraje osobní nebo místní prospěch.

Výzkum ukazuje, že ochota lidí souhlasit s výstavbou výrazně roste ve chvíli, kdy mají z projektu hmatatelný užitek. Může jít například o levnější elektřinu, finanční kompenzace pro obci nebo investice do místní infrastruktury. Bez těchto benefitů přitom podpora rychle slábne.

Skalních odpůrců je málo

Navíc existuje skupina obyvatel, kterou nepřesvědčí vůbec nic. Takzvaných „skalních odpůrců“ je podle studie zhruba jen 15 procent. Tito lidé odmítají větrné elektrárny bez ohledu na nabízené výhody, a představují tak stabilní bariéru pro rozvoj projektů.

Postoj veřejnosti tak dobře ilustruje známý fenomén. Lidé obnovitelné zdroje obecně podporují, ale ne vždy chtějí mít konkrétní projekt „za domem“. Právě lokální nesouhlas patří mezi hlavní důvody, proč se výstavba větrných elektráren v Česku dlouhodobě příliš nerozvíjí.

Česko je ve výrobě větrné energie na chvostu

To potvrzují i širší data. Větrná energie se v Česku podílí na výrobě elektřiny zhruba jedním procentem, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem 19 procent. Česká republika tak v rozvoji tohoto zdroje výrazně zaostává. Konkrétně se u nás v současnosti provozuje cca 200 větrných elektráren.

Jedním z problémů je právě kombinace veřejného odporu, složitého povolovacího procesu a nejistoty investorů. Projekty se často připravují i deset let a bez souhlasu obcí je jejich realizace prakticky nemožná.

Zároveň se ale ukazuje, že určitá cesta existuje. Zapojení místních komunit a sdílení přínosů může odpor výrazně snížit. Modely, kdy obce nebo obyvatelé přímo profitují z provozu elektrárny, fungují v řadě evropských zemí a postupně se prosazují i v Česku. Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR přitom odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což odpovídá pokrytí zhruba třetiny spotřeby elektřiny u nás.

Větrné elektrárny tak nejsou jen technologickým nebo ekologickým tématem, ale stále více i otázkou důvěry a spravedlivého rozdělení přínosů. Budoucnost větrné energetiky v Česku proto nebude záviset jen na politických rozhodnutích nebo investicích, ale především na tom, zda se podaří přesvědčit lidi, že z ní budou mít konkrétní a viditelný užitek.

Zdroj: STEM/MARK, Ústav fyziky atmosféry AV ČR

#energie #vítr #výroba #elektřina

Mohlo by vás zajímat

Reklama