Unikátní záznam padající hvězdy pořídili čeští vědci

Nově vyvíjené sítě založené na hyperspektrálních kamerách pro platformy CubeSat mají umožnit systematické sledování meteorů, vstupů kosmického smetí či návratových modulů do atmosféry a dalších plazmatických jevů i nad oceány, pouštěmi nebo arktickými oblastmi, kam pozemní infrastruktura zkrátka „nedohlédne“.

Česká hyperspektrální kamera

Zásadní technologií je hyperspektrální kamera pro CubeSaty pojmenovaná FREYA, jejíž optickou soustavu tvoří čočkový objektiv vybavený transmisní difrakční mřížkou. Zařízení vyvíjí konsorcium vedené Akademií věd ČR jako ryze český systém pro budoucí kosmické mise.

Sondy MORANA ověřily technologii

Prvním zásadním testem hyperspektrální kamery byly tři stratosférické mise MORANA, které v roce 2024 odstartovaly ze slovenského Partizánského a vystoupaly do výšky 27 až 30 kilometrů. Gondoly nesly systémy pro video pozorování meteorů, rádiový přijímač pro sledování jejich stop v ionosféře a hyperspektrální kamery pro viditelnou i ultrafialovou oblast. Právě při těchto letech vznikl první světově unikátní záznam ultrafialového spektra bolidu ze stratosféry, které bylo přiřazeno roji Geminid.

Spektrální snímek odhalil, jak důležité je rozšířit pozorování spekter za hranice lidským okem viditelného světla až do nebezpečného, ozonovou vrstvou stíněného rozsahu ultrafialového záření. Světelná stopa v této oblasti krátkých vlnových délek světla září s vysokou intenzitou a obsahuje čárová spektra atomů, která nejsou pozorovatelná pomocí pozemních stanic. Výrazně tak zpřesňuje analýzu a vylepšuje citlivost detekce.

„Hyperspektrální pozorování meteorů byl nejen náš sen. Astronomové o takových sítích hovoří již přes dvě dekády. Spolupráce s našimi partnery z akademické i průmyslové sféry nyní umožní tyto sítě skutečně vybudovat,“ doplňuje Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Z balonů na oběžnou dráhu

Vývoj nyní směřuje ke dvěma kosmickým misím v příštích dvou letech. Technologický demonstrátor má letět na lodi Space Rider. Následovat má operační nasazení kamery FREYA na samostatném CubeSatu v systému DOME na palubě družice SATen, vyvíjené pod vedením z Vysokého učení technického v Brně.

Další kamery ryze české provenience, také pro pozorování povrchu Země, budou následovat. Česko tak bude mít znalosti v oblasti zobrazovacích technologií schopných zjistit a analyzovat, co se děje v atmosféře i na povrchu Země. A to 24 hodin denně, 365 dní v roce, všude na světě.

Zdroj: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Hvězdárna Valašské Meziříčí