Jak mohl Niki Lauda přežít před skoro 50 lety tu pekelnou výheň?

 
Další 1 fotografie v galerii
Návrat Niki Laudy na závodní okruh za pouhých 42 dní po hrozivé nehodě v Německu vešel do dějin motorsportu / Big Media
Kdokoliv se dnes po letech dívá na archivní televizní záznamy z 1. srpna 1976, kdy se na Nürburgringu vznítilo Ferrari Nikiho Laudy, pravděpodobně nechápe, jak mohl takové peklo vůbec přežít, natož pak aby prakticky za měsíc opět závodil. Co tenkrát fenomenálního rakouského jezdce zachránilo?

Vůz tehdy po nárazu do svodidel zachvátily plameny a Lauda zůstal uvězněn v hořícím kokpitu. Přesto přežil. Podle lékařů šlo o případ na hranici lidských možností, ale nikoli nevysvětlitelný.

Zásadním faktorem byla doba, po jakou byl rakouský pilot vystaven ohni. Ačkoliv byl požár mimořádně intenzivní, trval naštěstí relativně krátce, řádově desítky sekund. Lékaři později vysvětlovali, že smrtelné popáleniny celého těla obvykle vznikají při dlouhodobém působení plamenů. V Laudově případě šlo spíše o prudký záblesk ohně než o neprodyšnou ohnivou past.

Důležitou roli sehrála samozřejmě také jeho ochranná kombinéza a helma. Ty nebyly zdaleka tak odolné jako dnešní výstroj jezdců Formule 1, přesto dokázaly výrazně zpomalit přenos tepla na tělo a poskytly jezdci několik klíčových vteřin navíc. Právě ty rozhodly o tom, že Lauda neutrpěl fatální popáleniny celého těla, ale pouze těžké zranění hlavy a části obličeje.

Lékaři zároveň v dobovém tisku zdůrazňovali, že největší hrozbou nebyl samotný oheň, ale kouř. Lauda vdechl toxické zplodiny hořícího paliva a plastů, které vážně poškodily jeho plíce. Právě toto poškození vedlo k částečnému selhání organismu, takže nakonec upadl do kómatu. Pokud by zůstal v takto zakouřeném prostoru jen o několik sekund déle, pravděpodobně by se udusil.

Podle pozdějších analýz navíc plameny vůz zcela neobklopily. Část ohně směřovala vzhůru a proudění vzduchu zabránilo vytvoření smrtelné „pece“. To, spolu s okamžitým hrdinským zásahem ostatních jezdců, umožnilo, že se Lauda včas dostal z hořícího auta.

Lékaři jeho přežití označovali za lékařský zázrak. Rozhodly ochranná výstroj, rychlá pomoc a následná intenzivní péče v nemocnici, kde mu byly vyčištěny dýchací cesty a lékaři stabilizovali jeho celkový zdravotní stav. A nesmíme zapomenout ani na mimořádnou psychickou odolnost samotného Laudy. Sám později novinářům řekl, že prostě odmítl zemřít, protože chtěl znovu závodit.

Příběh hrozivé nehody a návratu Niki Laudy na závodní okruh za pouhých 42 dní vešel do dějin motorsportu, je ale také jedním z nejpozoruhodnějších případů přežití v historii moderní medicíny.

Zdroj: BBC, Big Media

Mohlo by vás zajímat

Reklama