Oceány dostávají šanci. Historická dohoda o volném moři vstupuje v platnost

Tím se smlouva stává součástí mezinárodního práva a vůbec poprvé vytváří podle portálu WWF právně závazný rámec pro ochranu volného moře, tedy konkrétně dvou třetin oceánů, které dosud ležely mimo dosah národních legislativ.

Dohoda, oficiálně nazývaná "Úmluva o biologické rozmanitosti", byla přijata v červnu 2023. Loni v září překonala klíčovou hranici ratifikací a dnes má podporu více než 80 zemí světa. První konference smluvních stran by se měla uskutečnit ještě letos. Česká republika mezi signatáři zatím chybí, což je v době globální environmentální krize stále obtížněji obhajitelné.

Související

Martin Pokorný

Největší ledovec světa A23a se rozpadá, ohrožuje…

Marek Kuřina

Dřevo by mohlo zachránit klima: Vědci navrhují…

Zásadní přínos dohody spočívá v tom, že umožňuje vyhlašovat mezinárodní chráněné mořské oblasti na volném moři. To je důležitý nástroj pro naplnění globálního cíle chránit do roku 2030 alespoň 30 procent oceánů. Jde o závazek, na němž se státy shodly při přijetí Globálního rámce pro biologickou rozmanitost. Realita je přitom zatím tristní, chráněno je jen něco málo přes jedno procento volného moře.

Podle ochranářské organizace WWF (World Wide Fund for Nature) však nestačí chránit oceány jen „na papíře“. Ochrana musí směřovat především do oblastí s vysokým ekologickým významem, aby byla zachována stabilita oceánských ekosystémů.

Lidské aktivity, od rybolovu přes lodní dopravu až po těžbu surovin, musí být v těchto oblastech buď přísně regulovány, nebo zcela zakázány. A i zbylých 70 procent oceánů musí být spravováno udržitelným způsobem, jinak bude snaha marná.

Nebezpečný rybolov i klimatická změna

Dohoda reaguje na souběh krizí, kterým oceány čelí. Jde o nadměrný rybolov, znečištění, intenzivní lodní doprava i dopady klimatické změny. Posiluje proto požadavky na posuzování vlivů plánovaných činností na životní prostředí, zvyšuje transparentnost rozhodování a podporuje mezinárodní vědeckou spolupráci. Zároveň zavádí princip spravedlivého sdílení přínosů z využívání mořských zdrojů, které jsou stále častěji předmětem komerčního zájmu.

Význam volného moře přitom nelze podceňovat. Oceány jsou páteří globální biodiverzity, zásadním zdrojem obživy pro stovky milionů lidí a jedním z pilířů světové ekonomiky. Zároveň hrají nenahraditelnou roli v regulaci klimatu, pohlcují totiž přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů a vážou zhruba čtvrtinu oxidu uhličitého, který lidstvo vypouští do atmosféry.

Vstup uvedené dohody v platnost je tak nejen diplomatickým úspěchem, ale i testem politické vůle. Ukáže, zda jsou státy ochotny chránit oceány nejen slovy, ale i činy.

Zdroj: International Union for Conservation of Nature, WWF