Příroda se letos probouzí nezvykle brzy. Podle vědců o tři týdny dříve, než je běžné

Letošní nástup jara v české přírodě je podle odborníků z Akademie věd opět mimořádně časný. Rostliny reagují na teplé počasí rychleji než tomu bylo před několika roky a celkově se vegetace začíná probouzet o několik týdnů dříve než v minulých desetiletích.

Podle fenologických pozorování jde už o čtvrtý rok v řadě, kdy se některé dřeviny probouzejí velmi brzy. Typickým příkladem je habr obecný, který letos na výzkumné lokalitě u Lanžhota na Břeclavsku začal rašit už 8. března. Přitom dlouhodobý průměr za období let 1951–2025 ukazuje, že tato fáze obvykle nastává až kolem 4. dubna.

Posun jara o několik týdnů

Vědci upozorňují, že nejde o náhodu. Posun jarních fenologických fází, tedy období, kdy rostliny začínají růst nebo kvést, sledují odborníci už několik desetiletí.

Související

Lukáš Bauer

Mikroplasty už jsou podle vědců všude. A…

Martin Pokorný

Bez větru a slunce zaplatíme za elektřinu až o…

Zatímco v 50. a 60. letech minulého století začínalo rašení habrů většinou až na začátku dubna, v posledních desetiletích se tento termín postupně posouvá. V letech 2011 až 2020 se posunul zhruba do poloviny března a v posledních čtyřech letech dokonce až na samotný začátek března. Celkově se tak nástup této fáze uspíšil až o tři týdny.

Rozhodující jsou teplé dny

Pro začátek vegetace jsou zásadní především dny, kdy průměrná teplota překročí přibližně pět stupňů Celsia. Jakmile se takové období objeví, rostliny začnou reagovat a vegetační sezóna se rozbíhá.

Podle odborníků může být nástup jara velmi rychlý, zejména pokud po chladnějším období přijde náhlé oteplení. Právě takový scénář se odehrál i letos, kdy po studenějším únoru teploty na začátku března výrazně stouply.

Dlouhodobý signál změny klimatu

Vědci upozorňují, že dřívější probouzení vegetace souvisí s dlouhodobým oteplováním klimatu. Fenologická pozorování, tedy sledování sezónních změn v přírodě, patří mezi důležité indikátory klimatických změn, protože velmi citlivě reagují na vývoj teplot.

Dřívější nástup jara může mít řadu dopadů na ekosystémy. Mění se například načasování kvetení rostlin, aktivita hmyzu i chování některých živočichů. Pokud se jednotlivé procesy v přírodě začnou časově rozcházet, může to ovlivnit fungování celých ekosystémů. Pozorování českých vědců tak potvrzuje trend posledních let, kdy příroda reaguje na změny počasí stále citlivěji a jaro přichází dříve než v minulosti.

Pro odborníky je proto dlouhodobé sledování těchto změn zásadní, pomáhá totiž lépe pochopit, jak se naše krajina a ekosystémy vyvíjejí v době rychle se měnícího klimatu.

Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe