Tento týden se na obloze objevuje zvířetníkové světlo. Jde o vzácný astronomický jev

Fascinující astronomický úkaz známý jako zvířetníkové světlo představuje bělavý kužel světla, který se po soumraku zvedá nad západním obzorem a může sahat až několik desítek stupňů vysoko. Nejlépe je viditelný asi hodinu až dvě po západu Slunce a za dobrých podmínek se táhne vysoko k hvězdám.

Tento jev vzniká rozptylem slunečního světla na drobných částicích meziplanetárního prachu, které obíhají kolem Slunce. Prach pochází především z kometárních ohonů nebo z rozpadajících se asteroidů.

Související

Martin Pokorný

Evropské satelity v ohrožení. Rusko přesouvá…

Martin Pokorný

Radioteleskop ALMA pořídil unikátní snímek…

Tyto mikroskopické částice jsou soustředěny hlavně v rovině ekliptiky, tedy v rovině, ve které obíhá Země, a právě proto se světelný kužel na obloze promítá do oblasti souhvězdí zvířetníku (kam patří tato souhvězdí: Kozoroh, Vodnář, Ryby, Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír a Střelec).

Na rovníku je zvířetníkové světlo možné pozorovat téměř po celý rok. V našich zeměpisných šířkách se však objevuje především kolem jarní a podzimní rovnodennosti. Na jaře je nejlépe viditelné večer po soumraku nad západním obzorem, zatímco na podzim se podobný kužel objevuje ráno před rozbřeskem na východě.

Pozorování mimo město

Pozorování ale komplikuje světelné znečištění. Ve velkých městech je tento jemný úkaz prakticky neviditelný. Pokud jej chce člověk spatřit, musí vyrazit do míst s opravdu tmavou oblohou, ideálně do hor nebo oblastí s minimem umělého osvětlení.

V České republice mohou být vhodnými místy například horské oblasti nebo takzvané „rezervace tmy“, kde je noční obloha chráněna před světelným smogem. Právě v takových podmínkách může kužel zvířetníkového světla vystoupat až do výšky kolem 60 stupňů nad obzorem.

Orientace podle Venuše

Nejjasnější část tohoto kužele bývá nízko nad obzorem, kde je možné zároveň spatřit i některé jasné objekty noční oblohy. V těchto dnech se v jeho oblasti objevuje například planeta Venuše, která může posloužit jako orientační bod při hledání tohoto nenápadného úkazu.

Zvířetníkové světlo fascinovalo astronomy po staletí. Dlouhou dobu ale nebylo jasné, co přesně ho způsobuje. Už v 17. století se objevily první hypotézy, že jde o sluneční světlo rozptýlené na prachových částicích ve Sluneční soustavě.

Jev zkoumal i kytarista skupiny Queen

Ve 20. století se tímto jevem zabýval také známý kytarista legendární rockové skupiny Queen Brian May. Během studií na Imperial College London zkoumal vlastnosti prachového disku ve Sluneční soustavě a rychlosti jednotlivých částic, které právě tento světelný efekt vytvářejí. Svou dizertační práci však kvůli hudební kariéře na dlouhá léta přerušil a dokončil ji až v roce 2007.

Pokud tedy počasí přeje a obloha je dostatečně tmavá, stojí za to se v těchto dnech (konkrétně až do 20. března) po setmění podívat k západnímu obzoru. Možná právě tam spatříte jemný světelný kužel. Jde o jeden z nejpůsobivějších úkazů, které nám Sluneční soustava nabízí.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy, Fyzikální ústav SU v Opavě