Zlato není tak „nesmrtelné“, jak si myslíme. Vědci popsali, jak vlastně koroduje

Oxidace zlatého vzorku v kapce elektrolytu / Univerzita Karlova, Josef Mysliveček, Pankaj Kumar Samal
Zlato si lidé již po tisíce let spojují s věčností a velkou odolností. Nový výzkum ale ukazuje, že ani tento „dokonalý“ kov není úplně nezničitelný, a dokonce může korodovat. Jak je to možné?

Zlato patří mezi nejcennější kovy na světě, a to nejen kvůli své vzácnosti, ale také díky mimořádné chemické stabilitě. Právě jeho schopnost odolávat korozi z něj po staletí dělá symbol bohatství, moci i trvanlivosti. Na rozdíl od železa nebo mědi si totiž zlato dokáže uchovat svůj lesk i v náročných podmínkách.

Tato vlastnost má zásadní význam i v moderním světě. Zlato se využívá v elektronice, medicíně i chemii, protože zůstává „čisté“ a nereaguje s okolním prostředím. Právě proto bylo dlouho považováno za prakticky nekorodující materiál.

Jenže realita je o něco složitější. Vědci z Univerzity Karlovy ve spolupráci se zahraničními kolegy na začátku letošního roku ukázali, že i zlato může za určitých podmínek korodovat.

Neviditelná koroze na úrovni atomu

Podle jejich studie se na povrchu zlata může vytvořit zcela nová forma oxidu zlata, a to už v rané fázi koroze. Tento proces probíhá na atomární úrovni a není viditelný pouhým okem. Přesto jde o zásadní objev, který mění pohled na vlastnosti tohoto kovu.

Znamená to ale, že se zlaté šperky začnou rozpadat? V praxi nikoliv. Ryzí zlato zůstává extrémně odolné. Problém nastává spíše u slitin, které obsahují další kovy, například měď nebo stříbro. Ty mohou reagovat s okolním prostředím a způsobit změny na povrchu.

Taková „koroze" zlata se pak může projevit například zmatněním, změnou barvy nebo drobnými mapami na povrchu šperků. Často za to mohou vlivy jako vlhkost, pot, kosmetické přípravky nebo chemikálie, které reagují právě s příměsemi ve slitině.

Investiční zlato odolává

Zajímavé je také to, že čím je zlato čistší, tím lépe odolává. Naopak u šperků s nižší ryzostí je riziko povrchových změn vyšší. I proto se například investiční zlato vyrábí téměř výhradně v ryzí podobě.

Nový výzkum ale ukazuje, že ani absolutně čisté zlato není úplně „nedotknutelné“. V extrémních podmínkách může docházet k jemným chemickým procesům, které narušují jeho povrch, i když jen na mikroskopické úrovni.

Zlato tak zůstává i nadále výjimečným materiálem, ale zároveň nový objev ukazuje, že v přírodě neexistuje nic absolutně neměnného. I to, co se zdá být věčné, může skrývat překvapivě složité a nenápadné procesy změny.

Zdroj: Univerzita Karlova, Journal of the American Chemical Society

Mohlo by vás zajímat

Reklama