Klima se skutečně mění, přehrady v Česku se výrazně oteplují

Nová studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Rozsáhlý výzkum o dlouhodobém vývoji povrchové teploty vody, zveřejněný v prestižním časopise Environmental Science & Ecotechnology, vychází z denního sledování 31 nádrží po celé České republice v letech 1991–2021 a představuje dosud nejucelenější pohled na vývoj teploty vody v Česku.

Výsledky ukázaly, že ve většině nádrží dochází ke statisticky významnému oteplování povrchové vody, v průměru o 0,59 °C za dekádu. Letní teploty vody vzrostly mezi roky 1991 a 2021 o více než dva stupně Celsia.

Mezi jednotlivými nádržemi ale existují výrazné rozdíly. Například teplota vody v Brněnské přehradě se v důsledku protisinicových opatření (nucené míchání vodního sloupce) téměř nezměnila, zatímco v nádrži Les Království na řece Labi teplota roste rychlostí 1,25 °C za dekádu. Pravděpodobnou příčinou je postupné zanášení nádrže, a tedy snižování objemu vody. V mělkých partiích se pak voda snáze prohřívá. Vyšší teploty vody byly zaznamenány zejména v níže položených nádržích.

Teplota vody byla úzce provázána s teplotou vzduchu, obě veličiny se měnily téměř paralelně, což dokládá silný vliv klimatických změn.

Nejrychlejší oteplování v dubnu

Jedním z nejvýznamnějších zjištění je výrazná sezónní asymetrie rychlosti oteplování. Nejrychleji se voda otepluje v dubnu - v průměru o +1 °C za dekádu. V květnu se naopak žádný významný trend neprojevil. „To může mít zásadní dopad například na rozvoj fytoplanktonu a potravní vztahy ve vodních ekosystémech,“ říká vedoucí autor studie Petr Znachor.

Tento jarní paradox může souviset s rozdílným průběhem počasí v obou měsících, například s dlouhodobým nárůstem oblačnosti v květnu, zaznamenaným na některých meteorologických stanicích.

Roste i denní kolísání teploty vody

Studie rovněž zavedla nový způsob pro výpočet tzv. denní teplotní variability, tedy rozdílu teploty vody mezi jednotlivými dny. Tato hodnota v průměru narůstá asi o 10 % za dekádu. Vyšší denní kolísání vykazují mělké a průtočné nádrže, zatímco u hlubokých nádrží tlumí výkyvy velký objem vody.

Rostoucí kolísání teploty může mít významné ekologické dopady, protože ovlivňuje jak metabolismus, růst a chování vodních organismů, tak i procesy, jako je míchání vodního sloupce, koloběh živin nebo vznik sinicových květů. Studie shrnuje data z rozsáhlého souboru 31 nádrží, které se liší velikostí, nadmořskou výškou i účelem využití. Celkově výsledky ukazují, že povrchová voda v českých nádržích reaguje na klimatické změny.

Zdroj: Environmental Science & Ecotechnology, Biologické centrum AV ČR