Evropa vysychá, varuje nová studie. Ohrožené jsou i některé oblasti jižní Moravy a Polabí

Česko patří mezi země, kde může být kombinace vyšších teplot, většího výparu a nepravidelných srážek stále významnějším problémem. Nejcitlivější mohou být podle studie především teplejší a sušší oblasti jižní Moravy, Polabí nebo Žatecka a Lounska.

Právě zemědělská půda je přitom jedním z míst, kde se změna může projevit velmi rychle. Vyšší teploty zvyšují výpar vody a plodiny tak během vegetační sezony potřebují více vláhy.

Související

Martin Pokorný

Největší ledovec světa A23a se rozpadá, ohrožuje…

Marek Kuřina

Klima se skutečně mění, přehrady v Česku se…

Studie zaměřená přímo na české zemědělství například ukazuje, že do budoucna může výrazně růst potřeba závlahové vody u některých plodin. U chmelnic se podle modelových projekcí může potřeba závlahy ve 30. letech zvýšit přibližně o 25 procent, u sadů o 14,5 procenta.

To může být problém i pro plodiny, které jsou s českou krajinou tradičně spojené. Chmel, ovoce, vinná réva nebo některé druhy zeleniny jsou na dostupnosti vody citlivé. U chmele je situace obzvlášť zajímavá – jeho kvalitu ovlivňuje nejen množství úrody, ale také obsah látek důležitých pro výslednou chuť a aroma piva. Rostoucí teploty a nedostatek vody proto mohou být problémem nejen pro zemědělce, ale nepřímo i pro celý řetězec od pěstitelů až po potravinářský průmysl.

Sucho i povodně

A ještě jeden paradox může být pro Česko důležitý. Více sucha nemusí znamenat méně povodní. Teplejší atmosféra může při vhodných podmínkách vést k intenzivnějším srážkovým epizodám, zatímco mezi nimi mohou přicházet delší suché periody. Voda tak může z krajiny rychle odtéct při přívalovém dešti, místo aby se postupně vsakovala a doplňovala půdní a podzemní zásoby.

Aktuální studie Joint Research Centre Evropské komise se zaměřila na degradaci půdy a desertifikaci v celé Evropské unii. Vědci přitom nehodnotili pouze množství srážek. Do analýzy zahrnuli také změny vegetace, produktivitu půdy, její degradaci a především klimatickou ariditu. Výsledkem je mapa, která ukazuje nejen oblasti, kde je problém patrný už dnes, ale také místa, která mohou být ohrožena v budoucnu.

Sucho už není jen problémem jihu

Dnes jsou nejvíce ohrožené především jihozápadní, jižní a jihovýchodní části Evropské unie. Suché oblasti v současnosti zabírají přibližně 611 000 kilometrů čtverečních, tedy asi 15 procent území EU. To je plocha zhruba dvakrát větší než celé území Itálie. Ještě důležitější je ale to, co se může stát dál.

Podle analýzy už nyní podmínky desertifikace (proces, při kterém půda v suchých a teplých oblastech postupně ztrácí svou úrodnost, schopnost zadržovat vodu a podporovat vegetaci) zasahují přibližně 530 000 kilometrů čtverečních, což odpovídá asi 12 procentům území EU. Problém se přitom netýká jen krajiny. Podle studie má současná desertifikace dopad na přibližně 42 milionů lidí.

Největší podíl území s podmínkami desertifikace připadá na Španělsko, Kypr a Řecko. Ve Španělsku jde podle analýzy o 53 procent území, na Kypru o 45 procent a v Řecku o 36 procent. Právě Středomoří tak může být jedním z míst, kde bude změna klimatu v evropské krajině patrná nejdříve.

Problém se může posouvat na sever

Ještě zajímavější je další část studie. Vědci se totiž nepodívali pouze na současný stav. Pomocí budoucích klimatických scénářů pro období 2021 až 2040 vytipovali oblasti, kde se může riziko desertifikace zvýšit. Výsledek je překvapivě rozsáhlý.

Dalších přibližně 1 004 608 kilometrů čtverečních území Evropské unie je podle studie označeno jako oblast se zvýšeným budoucím rizikem desertifikace. A řada těchto míst se nachází mimo oblasti, které dnes považujeme za suché.

Jinými slovy, mapa sucha se nemusí v budoucnosti rozšiřovat pouze v rámci současného Středomoří. Podmínky, které dnes spojujeme především se Španělskem, Řeckem nebo Kyprem, se mohou, jak jsem již v úvodu naznačili, postupně objevovat i ve střední a východní Evropě.

Zdroj: Joint Research Centre, Agricultural Water Management