Zapomenutí průkopníci rozvoje fotografie v českých zemích

Toto dosud přehlížené téma nyní zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i zmíněný rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg.

Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.

Fotografický vizionář

Tento unikátní snímek, dnes známý jako Kynžvartská daguerrotypie, vznikl ještě před oficiálním zveřejněním objevu. V roce 2017 byl zapsán na seznam UNESCO Paměť světa a v současnosti je k vidění ve stálé expozici Národního technického muzea.

Související

Martin Pokorný

Nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100…

Lukáš Bauer

Češi pořídili unikátní snímek téměř…

Daguerrotypie byla první fotografickou technikou, která se ujala v praxi. Obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách. Každý kus je navíc unikátní a všechny dochované daguerrotypie jsou tak velmi cenné.

Metternichův příběh ukazuje, že šlechta se angažovala v rozvoji fotografie mnohem výrazněji, než se obecně soudí. Svými kontakty, sběratelstvím i podporou dalších průkopníků pomáhala nové médium šířit a rozvíjet.

Metternichův aktivní zájem o fotografii tímto darem zdaleka neskončil. V následujících měsících a letech podporoval řadu průkopníků a jako jeden z prvních u nás se zajímal také o konkurenční vynález anglického vědce W. H. F. Talbota, tzv. kalotypii.

Současně budoval vlastní fotografickou sbírku a systematicky podporoval instituce, které v dalších letech určovaly rozvoj fotografie ve střední Evropě, v čele s C. k. dvorní a státní tiskárnou ve Vídni. Na Metternichovo zaujetí navázal jeho syn Richard, který se stal náruživým fotoamatérem v době svého působení na rakouské ambasádě v Paříži na počátku padesátých let 19. století, a fotografování se později věnoval také dlouholetý správce kynžvartských sbírek Paul Rath.

Zapomenutí průkopníci

Přestože významná část zdejšího fotografického dědictví 19. století pochází ze šlechtických sbírek, historici aktivní roli aristokracie dlouho přehlíželi. Zatímco se badatelé zaměřovali především na působení profesionálních fotografů, příslušníky šlechty vnímali převážně jako zámožné pasivní zákazníky. Vliv aristokratů coby iniciátorů, mecenášů, sběratelů a samotných tvůrců v prvních desetiletích po vynalezení fotografie byl proto dosud reflektován pouze minimálně.

Po válce zůstávaly fotografické konfiskáty na okraji zájmu. Ve srovnání s obrazy, sochami nebo grafikami jim odborníci ani instituce nepřikládali velkou hodnotu. Zapomnění neunikly ani mimořádně cenné fotografie a fotografické soubory. Patří mezi ně například Kynžvartská daguerrotypie nebo rozsáhlá fotografická dokumentace rožmberského a novohradského panství, kterou si v padesátých a šedesátých letech 19. století objednal hrabě Jiří Jan Buquoy u několika vídeňských a jihočeských fotografů.

Na zakázce pracoval i průkopník architektonické fotografie Andreas Groll, jindřichohradecká fotografka Františka Baumruková nebo baron Paul des Granges, který se později proslavil dokumentací antických památek.

Zdroj: Národní technické muzeum, Ústav dějin umění AV ČR